Naděje umírá poslední - Úvod

1. března 2012 v 21:30 | Sheepy Casser |  Naděje umírá poslední...
No konečně jsem se k tomu dokopala a konečně jsem dostala taky nápad, jaký udělám komix. Moje nápady na název byli: Smrt přichází v modrém a další takovéhle blbosti, nakonec jsem tomu dala název: Naděje umírá poslední, to zní tak nějak víc normálně, ne? Je fakt, že hlavní fotka není nic extra, ale bohužel nemám photoshop, snad vás to neodradí a zkusíte se podívat i na úvod. Myslím, že to není nějak super, ale všechno je jednou poprvý a pak je to už jenom lepší a lepší, nebo ne? Já se vážně snažila! Snad se vám to líbit ;)



No tak tohle je Martin, podle mě vypadá skvěle, ale občas mi připadá, že by radši než na koukání hororů koukal na porno, to mě fakt štve. Proč se tolik mění? Jinak Martin bydlí hned vedle mě, koupili jsme společný pozemek a postavili jsme si na něm baráčky, myslím že je to tak nejlepší, protože jsme pořád spolu. Martinovo dům:

Tohle je Martinova ložnice, mám jí u něho nejradši, protože Martin má odtud nádherný výhled ven na bazén a fontánu, což teď není ovšem vidět.
Tohle je obývací pokoj.
Tohle je kuchyně, také patří mezi mé oblíbené místbosti, protože ta žlutá mě vždycky uklidňuje.
A nakonec Martinovi koupelny, jsou malé, ale útulné. (podle Martina) Na mě působí až moc male, cítím se v nich trochu sklíčená. (z toho důvodu se radši myji doma a pak jdu k Martinovi)
No a tohle je konečně můj dům! (ten blyžší, ten druhý je Martinův) Můj dům je moje útočiště a můj ráj svobody a taky mi trochu připomíná moji a Martinovu rodinu, ne svým vzhledem, na to je moc moderní, ale něco v něm mi je připomíná. Martinovi ovšem taky. Nemáme sourozence, vlastně už ani rodiče. Rodiče nám zemřeli, když nám bylo 8, takže před 11ti lety. Spadlo s nimi letadlo, všichni čtyři pracovali jako právníci firmy - global computers a letěli na jednání, když v tom se něco zvrtlo a letadlo spadlo, ale je jedno, co se stalo, život jim to nevrátí. No nevadí, už je na čase ukázat vnitřek domu:
Tohle je obývací pokoj, tady se s Martinem vždycky díváme na horory. Já se na ně vlastně nikdy nekoukám sama, protože mě to samotnou nebaví.¨
Moje ložnice, no řekla bych, že je dost jednoduchá, ale mě se tak prostě líbí. Stejně si myslím, že se ale nedá na místnosti, kde se spí nic pokazit.
Koupelna. Moc se mi nelíbí, ale stejně jí používám jenom párkrát denně, to se ještě dá přežít.
No a nakonec jsem tady já a moje kuchyně, je to jedno z mých nejoblíbenějších míst na světě! Miluji vaření a jde mi, stejně jako například malování, sochaření, vynalézání atd. Chtěla bych se stát jednou skvělou kuchařkou, ale to musím ještě trénovat. Ale nemyslete si, že jen ochutnávám jídlo a tloustnu a tloustnu. Také ráda a často sportuju a většinou ne sama, ale s Martinem. Jejda a já neřekla, jak se jmenuju? Jsem Lucy, Lucy Kleinová.
 


Komentáře

1 Ilorin Ilorin | Web | 2. března 2012 v 17:05 | Reagovat

Moc pěkný. Přijde mi jen zvláští, že ji uklidňuje ta žlutá barva. Mě by naopak dost vynervovala :-D

2 Scraby Scraby | Web | 8. května 2012 v 11:53 | Reagovat

Maj to tam pěkně zařízený. Celkem podobnou žlutou jsem kdysi měla v pokoji:D.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.