Odinstalace úspěšně dokončena

4. prosince 2013 v 17:21 | Ilorin
"Život je jen chodba nastevřených dveří"


Tak je to zde, poslední článek na tomto blogu, než si ho nadobro odeberu z oblíbených záložek. No, kdo to nečekal. Poslední článek se tu objevil v polovině září a od té doby zavládlo ticho. Možná bych měla vysvětlit proč.
K Sims jsem se dostala, když mi bylo asi 8 díky kamarádce. Zanedlouho po vydání Sims 3 jsem si proto hru pořídila. Celé prázdniny jsem u toho proseděla a po seznámení s blogy o Sims, jsem byla rozhodnutá to také někdy zkusit. Ve třídě jsem poté rozpůjčovala všechny moje hry a jednoho dne jsem prostě založila blog. Nebylo to moc naplánované, jen jako nápad mi to leželo v hlavě pár měsíců (měla už jsem dřív nějaké blogy, takže jsem věděla, že s tím bude dřina), až jsem jednoho dne oslovila kamarádky, které si ode mně Simíky půjčili, zda by prostě a jednoduše nechtěli mít se mnou blog o The Sims 3. A odpověď Stupido a Katrin asi znáte. Ale přestože jsem na blogu nebyla sama, většina věcí určitě přepadla na mě. Později jsem zveřejnila svůj první komix, dess, naučila se s Photoshopem, a později i napsala svojí první povídku. A přišla Sheepy Casser. Tím, že byla denně aktivní, mohla jsem si já konečně od blogu trochu odpočinout a nesedět celý den u počítače. Ale pak, když odešla, už jsem se nedokázala znovu dostat do dříve obvyklého chodu "jeden článek za dva dny". Ani jsem nechtěla. Vyžadovalo to ode mě více času, který jsem chtěla trávit jinak a líp. A tak nastalo poněkud pasivní období. Přes rok jsem měla jednotný rozvrh - v neděli hrát Simíky, abys měla co nahrát na středu a neděli večer. Opravdu, takhle jsem to vydržela celý rok. No, a pak rozvrh začal pokulhávat. Mezera tří dnů se rozšířila na týden, ten na dva, a ten... do teď, kdy jsem oficiálně rozhodnutá kapitolu Sims uzavřít.

Důvod je pro mě jasný - už mě hrát nebaví. Tříve jsem byla opravdu schopná "jen hrát", ale to mi nikdy nešlo. Už jako malá jsem z lega ráda jen tvořila, to skutečné "hraní" už bylo o ničem. A totéž se Simíky. Byvilo mě vytvářet jejich obličeje, navrhovat jim oblečení, stavět jim doby a psát jejich příběh. Jen díky tomu mi Simíci pořád zabírali místo na disku. Ale pak přišly chyby. Sekání hry bylo na denním pořádku, načítací obrazovka si dávala vždy načas a padání hry a následovné ztracení dat s taky zrovna nemilovala. Ale pořád jsem si říkala, že o víkendu k tomu sednu a opravím to, a že hra půjde pěkně jako dřív. Ale nešla. A ani teď, po 3 měsících, kdy jsem neotevřela ani spouštěč, mě to kvůli představy herních problémů, které budou následovat, neláká.

Hrdně tedy ukončuji tuto kapitolu mého života. Jsem ráda, že je už konec, ale jsem také ráda, že tu byla. Naučila mě hodně věcí, které si vždy budu pamatovat. Někajé dobré, nějaké špatné. Ale vždycky se budou hodit.
Je to těžké, tyhle blogy o hře. Vždyď hra je jenom... hra. Něco, u čeho se zabavíme, když máme čas. Něco, u čeho relaxujeme. A pak do toho zapojíte blog, svůj život. Začnete sdílet vaše zážitky ve hře i mimo ní a najednou se z obyčejné hry stane jakýsi dočasný životní styl. Ale pořád je to jen hra. Jen něco, jak zabíjíte volný čas v určitém věku. A ten věk skončí a hra i blog většinou taky. Samozřejmě, jsou výjimky. Ale ty jsou přece vždycky.

Tak, teď když jste se prokousali tou hromadou mých filozofických keců (ti chytří srolovali stránku dolů k tučnému písmu), můžu oficiálně oznámit, že s blogem je konec. Alespoň z mého pohledu. Nevím... Jestli nějaká z bývalých blogerek si na blog za rok, za dva vzpomene, heslo se nezměnilo.
Nebudu Vám sem psát, že se někdy vrátím, nebo se prostě jen ozvu. Protože jak už jsem psala - jsem ráda, že tahle kapitola skončila. Nebudu Vám sem ani psát nějaké moje další stránky , kdybyjste si chtěli "pokecat" či něco. A pokud byste mě vážně chtěli kontaktovat... No není nic snažšího než zadat si do vyhledavače jedno prosté slovo začínající na I.
Ovšem, vyjede vám spoustu výsledků o jedno nejmenovaném měste v Nigérii, ale pokud zapátráte dost hluboku, snad budete mít štěstí.
Ale do té doby
se s Vámi loučí Ilorin
 

Midnidht Hollow

13. září 2013 v 20:56 | Ilorin |  News
Koncem měsíce vychází nový svět Midnight Hallow. Podle mě vypadá až moc jako Moonlight Falls, ale co... Tady je úvodní video:


Rains Of Castamere

8. září 2013 v 19:31 | Ilorin |  Videa

Když jsem tu už chvilku nebyla, možná jste mysleli, co chystam. Popravdě, nic nechystam. Ale dnes jsem konečně udělala dlouho plánované video se záběry z The Sims Medieval, která má snad už čtyři měsíce. Téma je ze známého seriálu Hra o Trůny (pokud to neznáte, aktuálně to běží i u nás na Dvojce). Je to úžasný seriál podle ještě úžasnějších knížek, fantasy eposu Píseň Ledu a Ohně (ano, jsou to truchu bichle, ale doporučuju!). Takže kdo zná, nechť se pustí do videa a ten kdo, nachť čte dál.
Příběh ve video (a píseň též) je v podstatě o vyhlazení rodu Reynů z Castameru. Rod Lannisterů (Zlatý lev na rudém poli, blonďáci) je nejbohatší, nejlepší, nejúžasnější... A rod Reynů (rudý lev na stříbrném poli) začne to samé rozhlašovat o sobě a začne si malou vzpouru. A tak začíná "Válka Lvů". Lannisterové zvítězí a vyhladí celý rod Reynů jako odstašující příklad pro další nepokojné rody. Později o tom byla sepsána píseň ("Deště Kastameru") a kdykoliv se zdálo, že se blíží další rebélie, poslali Lannisterové k dotyčnému rodu zpěváka s Dešti Kastameru. Ti, hned jak uslyšeli píseň, tak... No, v podstatě se posrali strachy a žádná rebélie se nekonala.

Tak, to je jen díleček z historie seriálu a knih. Opravdu, přečtěte si je! Je to boží!
A teď už k videu.

 


Fotky na téma - Creep

27. srpna 2013 v 7:30 | Ilorin |  Fotky na téma..

Před nedávnem jsem dělala nějaké ty fotečky, poté co jsem byla inspirovaná písní Creep od Radiohead. Vytvořila jsem z nich také nový banery (či jak se tomo říká):


Teď jsem tedy do Fotek na téma dávám zbylé obrázky, které jsem nevyužila a ještě jsem je doplnila o oblíbený text z písně. K atmosféře dávám i video, cover od nějakého sboru, který byl použit ve filmu The Social Network:



Nápisky To Be Continued

25. srpna 2013 v 7:30 | Ilorin |  Nápisky

Udělala jsem nějaké nápisky To Be Continued. Používat můžete beze zdroje, ale reklama neuškodí :)


The Sims 4 - trailer

20. srpna 2013 v 19:29 | Ilorin |  News
Pokud občas zavítáte na nějaký ten cizí web o informacích o The Sims, určitě už vám neuniklo něco nového o připravovaném The Sims 4 (něco třeba ZDE nebo ZDE). No a před chvíli byl i zveřejněn první "trailer" a první herní ukázka. A musím říct... Paráda! Obecně neukázali nic moc nového oproti The Sims 3, snad je, že všechno bude jednodušší. Ale stejně to vypadá dobře. Ale moc se mi nelíbí to voodoo a raketa... Jako ano, to nějakého nadpřirozeného dodatku klidně, ale už do základky? :/
Já teda neplánuju kupovat si The Sims 4 hned, spíše tak po půl roce možná, abych viděla, jak se to vyvrbí (a aby taky spadla cena :D)

"Trailer"


Ukázka:


Simík ke stažení - Jeyne

20. srpna 2013 v 9:13 | Ilorin |  Naše Downy
Včera jsem dělala Simíky na přání (ale všechny byli jen na e-mail, takže fotky nebudou) a naskočila mi tam Siminka s velice zajímavým obličejem, tak jsem hned udělala hipee Siminku, protože... se mi k tomu hodila.
Chtěla jsem s ní nafotit taky nějaké fotky, ale hra mi spadla. Ale kvůli focení jsem jí oblékla je do jedné kategorie, jakou vidíte na fotce.



Do Budoucnosti (Into The Future)

11. srpna 2013 v 7:30 | Ilorin |  News

Byl zveřejněn obal k novému dodatku Do Budoucnosti a také pár oficiálních obrázků. Musím se přiznat, že mně se dodatek moc nelíbí, raději bych něco, co by do hry přitáhlo víc reality, protože přece jen - o tom to má v základě být. Chápu ale, že naopak ostatním se nelíbí hrát za někoho ve světě, jako je ten náš (kdo by si pak takkovéto hry kupoval, když by to mohl dělat v normálním životě), tak dělají dodatky jako Obludárium a Do Budoucnosti.

A také jsem se dozvěděla, že byl o tomtu dodatku broadcast (ZDE), takže pokud budu mít čas, něco bych o novém dodatku přeložila :)


Výlet Do Hlubin

9. srpna 2013 v 7:30 | Ilorin |  Fotky na téma..

Samozřejmě, jak mi začal jí v pohodě počítač a sims (což je asi před dvěma týdny...), musela jsem fotit něco z Tropického ráje (a mezi blogery jsem asi poslední). Každopádně, tady ty fotky jsou. Jsou pouze z jedné potápěčské lokace, protože pak mi spadla hra a... já jsem moc líná, než abych fotila nějaké další. Potkala jsem taky ošklivou mořskou pannu, vylepšila jí pomocí modu do krasavice, ale když se přeplo zpět do život, byla to pořád samá ošklivka :/ Takže asi ještě nafotím nějak víc ty mořské panny, ale až si vytvořím nějakou pěknou.
Dobře, dost mlení. Zde jsou fotky


Téma Týdne aneb Lyže a Mávající Expert

7. srpna 2013 v 7:30 | Ilorin |  Ilorin a její kecy

Poprvé Vám přináším článek na Téma Týdne. Protože... poprvé vím, co napsat. A to proto, že nynější téma je: Zážitky z MHD. A těch mám až moc. K nejlepším patří vidění chlápka ve středověkém oděvu a s kopím a téměř všechny těláky a výlety, kdy jsme byli nuceni se přepravovat tramvají jako jedna skupina. Protože ano, myprostě musíme zaplnit celou polovinu tramvaje a nechat tu druhou totálně prázdnou. Tady jsou ale mé dvě nejoblíbenější příhody z MHD.

Lyže
Každý už asi byl na lyžáku, co? A hádám, že většině z vás půjčovali lyže ve škole (no dobře, ale mně je půjčovali). Cesta s nimi domů nebyla tak hrozná, protože moji vnímaví a hodní prarodičové si to přihnali s autem. Problém byl až na cestě z domova do školy. Víte co? Budu psát "problém", protože já se na to upřímně těšila celý týden. Prostě jsem věděla, že budu muset jet ráno do školy trolejbusem a z nějakého důvodu jsem z toho měla druhý Vánoce. Ale k věci. Nástup: v pohodě. Už jsem si dávno vyhlídla, kam se postavím, abych zabírala, co nejmíň místa, protože je tam většinou docela narváno. Pak ale nastal problém - lyže byly doslova (a tím myslím vážně doslova) stejně vysoké jako trolejbus, pokud byli rovně. Prostě od podlahy ke stropu. A asi taky znáte ty otravné tyčky/trubky na stropě, kterých se stejně skoro nikdo nedrží (já jo, ale jen abych dokázala, jak jsem vysoká). No, tak ta tyč mi stála v cestě k mému vyvolenému místečku. Shrnuto - strávila jsem skoro dvě zastávky neustálím nahýbáním lyží na stranu, aby proklouzli a pak také další dvě nakonci jízdy, abych je odtamtud dostala. Ale přece jsem nakonec vylezla z trolejbusu šťastná a zdravá a lyže dorazili do školy (také šťastné a zdravé).
Hm... Není to tak srandovní historka, ale co. Je moje oblíbená. Už jen díky spojení lyže v trolejbusu.

Mávání aneb už chápu, proč učitelky nastupují poslední
Jednou jsme takhle se seminářem jeli tramvají. Měli jsme jet jen asi dvě stanice, ale stejně (podle mě mrhání jízdenkami, ale co). Bylo nás něco kolem 15 s jednou učitelkou. Tak čekáme na zastávce, tramvaj přijede (docela prázdná na ten čas) a my nalezeme dovnitř. Většina z nás nastupuje do prvního vagónu, jen dva experti si vlezou jinak. Učitelka ještě stojí venku, kontroluje, že všichni nastoupily. Pak zaleze taky. Nejsem si jistá, co se přestě stalo, ale když se tramvaj pomalu rozjede, vidím spolužáka, jednoho z "expertů", jak mává a stojí pořád na zastávce. V tu chvíli, moje vnitřní já se válelo smíchy na podlaze. Jen kdyby jste ho viděli - ten nevinný a přitom nějak rošťácký úsměv a ruka pomalu mávající ve větru. Opravdu netuším, co se stalo, ale hádám, že když učitelka zalezla do tramvaje, buď sám vyskočil (proč? To kvůli jeho blbosti) nebo ho i ten druhý "expert" strčil ven. Jak to bylo, to se nikdo nedozvíme. Co ale víme je, že o dve stanice později vystoupíme a čekáme dál na zastávce. Díky bohu jsem nebyla jediná, kdo si mávajícího spolužáka všimnul, učitelka ho viděla taky. Bohužel takové štěstí ostatní spolužácí neměli, a než přijela další tramvaj (díky bohu jela hned za asi tři minuty), stačila jsem obraz mávajícího spolužáka vylíčit snad desetkrát.

A jaká je vaše oblíbená historka z MHD? Napište do komentů nebo mi dejte odkaz na svůj vlastní článek na Téme Týdne :)

Kam dál